Proč očkovat drůbež?

Zkušenosti chovatelů z praxe

Přestože je již po sezóně líhnutí kuřat a většina chovatelů, kteří plánovali vakcinaci, má své odchovy naočkované, přináším tento článek jako ohlédnutí za letošní očkovací sezónou, informaci o naší aktivitě a zároveň jako motivaci pro další chovatele do příštích let.

Myšlenka společného očkování vznikla především díky odhodlání a aktivnímu chovatelskému přístupu přítele Dobroslava Šťastného a lidí kolem něj. Dlouhodobě ji podporuje také Květa Kratochvílová, Klub chovatelů plymutek i Klub chovatelů bantamek.

Právě Dobroslav Šťastný zajistil veškeré odborné i technické zázemí potřebné pro práci s kryokonzervovanou živou vakcínou proti Markově chorobě, která se uchovává v tekutém dusíku. Její skladování je technicky i finančně náročné. Nádoby musí být pravidelně doplňovány tekutým dusíkem, aby byla zachována životaschopnost vakcíny, a manipulace s ní vyžaduje odpovídající odborné znalosti i zkušenosti.

Tuto aktivitu organizujeme již čtvrtým rokem a těší nás, že zájem chovatelů každoročně roste. Každý rok připravujeme deset očkovacích dávek, které vystačí přibližně pro 10 000 kuřat. Naším cílem je dosáhnout co nejvyšší proočkovanosti chovů a tím omezit šíření závažných infekčních onemocnění.

Proč vůbec očkovat?

Mnoho chovatelů si pokládá otázku, zda drůbež očkovat, nebo ne. Odpověď není složitá – vakcinace je nejúčinnější prevencí závažných infekčních onemocnění.

Pokud je drůbež správně naočkovaná, lze při výskytu zdravotních problémů snáze vyloučit onemocnění, proti kterým již byla vakcinována. To výrazně usnadňuje diagnostiku i následnou léčbu.

Dalším důvodem je kontakt s cizí drůbeží na výstavách, trzích nebo při nákupu nových chovných zvířat. Ani důsledná karanténa nemusí odhalit jedince, kteří jsou pouze přenašeči infekce bez viditelných příznaků. Vakcinace tak chrání nejen jednotlivá zvířata, ale celé hejno.

Velmi důležitým argumentem je také ekonomika. Náklady na očkování jsou přibližně desetkrát až dvacetkrát nižší než léčba propuklého onemocnění nebo ztráta odchované drůbeže. Typickým příkladem je Markova choroba, která postihuje mladou drůbež ve věku tří až šesti měsíců. Úhyny bývají vysoké a ekonomické ztráty značné.

Návrat pseudomoru drůbeže

V posledních letech se stále častěji setkáváme s návratem Newcastleské choroby neboli pseudomoru drůbeže. Díky dlouholetému povinnému očkování byla tato nákaza po mnoho let prakticky pod kontrolou, dnes se však znovu objevují nová ohniska.

Významným zdrojem nákazy jsou především volně žijící ptáci. Zvýšené riziko představují také neočkované hobby chovy, kde si chovatelé odchovávají vlastní kuřata, ale vakcinaci neprovádějí. Nelze proto tvrdit, že by se nákaza šířila pouze mezi výstavními chovy. Riziko existuje všude tam, kde má drůbež kontakt s volně žijícím ptactvem.

Přitom vakcinace proti Newcastleské chorobě patří mezi nejlevnější. Cena vakcíny se pohybuje přibližně mezi 100 až 200 Kč a vystačí přibližně pro 500 kusů drůbeže.

Bohužel proti ptačí chřipce zatím není v podmínkách drobných a hobby chovů běžná možnost vakcinace. I tato nákaza je přenášena volně žijícími ptáky a při porušení zásad biologické bezpečnosti může způsobit rozsáhlé úhyny.

Nejčastější vakcinovaná onemocnění

V běžných chovech se nejčastěji očkuje proti kokcidióze, infekční bronchitidě, Newcastleské chorobě, Markově chorobě a infekční burzitidě (Gumboro).

Kokcidióza je parazitární onemocnění trávicího traktu, které může způsobovat průjmy, krvácení do střev, hubnutí a úhyny.

Infekční bronchitida je vysoce nakažlivé virové onemocnění dýchacích cest. Její příznaky mohou být zaměňovány například s mykoplazmózou nebo jinými respiračními onemocněními.

Infekční burzitida postihuje především imunitní systém mladé drůbeže a výrazně snižuje její obranyschopnost.

Markova choroba napadá nervový systém, oči, kůži i vnitřní orgány. Typické jsou poruchy pohybu, ochrnutí končetin, hubnutí a nádorové změny.

Newcastleská choroba postihuje dýchací, trávicí i nervový systém. Typické je stáčení hlavy a krku, proto je mezi chovateli známá také pod názvem krutihlav.

Jak probíhá společné očkování

Společné očkování organizujeme vždy v pondělí. Důvod je jednoduchý – většina chovatelů zakládá vejce do líhní o víkendu a kuřata se líhnou během soboty a neděle. První nebo druhý den po vylíhnutí je ideální doba pro vakcinaci proti Markově chorobě.

V minulých letech jsme očkovali v Chlumci nad Cidlinou. Letos jsme museli využít i další místa a to v Kolíně i ve Velkém Oseku. Místa jsme přizpůsobovali aktuální nákazové situaci, zejména výskytu ptačí chřipky.

Velké poděkování patří Základní organizaci Českého svazu chovatelů Kolín a restauraci U jezera ve Velkém Oseku. Děkujeme paní Kristýně Hanzlíkové za vstřícnost a jejímu manželovi za výbornou grilovanou kýtu, kterou nám připravil na následující společenskou akci.

Očkování se postupně stalo nejen preventivní akcí, ale také příležitostí k setkávání chovatelů, výměně zkušeností a přátelskému popovídání.

Odborná přednáška

Na základě zájmu chovatelů jsme se rozhodli uspořádat odbornou přednášku zaměřenou na genetiku, vakcinaci a nejčastější nemoci drůbeže.

Přednášku o genetice a šlechtění drůbeže přednesl RNDr. Milan Tyller, který se problematice genetiky věnuje přes 50 let. O zdravotní problematice, příznacích nemocí a možnostech prevence hovořil MVDr. Ladislav Taras.

Přednášky se zúčastnilo úctyhodných šedesát posluchačů. Přijeli chovatelé z Prahy, Opavy, ze Slovenska i z mnoha dalších míst České republiky. Nechyběli ani zástupci klubů chovatelů leghornek, plymutek, bantamek a dalších plemen.

Mezi účastníky byl také Jan Komzák, známý propagátor chovu drůbeže a autor odborných publikací.

Celá odborná část trvala přibližně dvě hodiny. Následovala volná diskuse, během které jsme si vyměňovali zkušenosti z chovů, hovořili o problémech, které nás trápí, i o možnostech jejich řešení.

Velmi nás potěšil zájem účastníků. Mnozí se již při odchodu ptali, kdy uspořádáme další podobnou přednášku a jaké bude její téma. Bereme to jako závazek do budoucna a budeme se snažit připravit další odborné setkání.

Závěrem

Děkujeme všem přednášejícím, organizátorům, partnerům i účastníkům za podporu celé akce. Věříme, že podobná setkání přispívají nejen ke zvyšování odborných znalostí, ale především ke zdravějším chovům drůbeže. Co se týká zpětné vazby ze zkušeností po očkování, mohu sám za sebe říci, že které nemoci očkuji, nemám problém ani s úmrtností po očkování ani s výskytem daných nemocí.

Přejeme všem chovatelům, aby se jejich chovům vyhýbali nemoci, aby odchovy prospívaly a aby se s námi opět setkali při očkovacích akcích v únoru příštího roku.

A protože si umíme udělat legraci i sami ze sebe, říkáme si s úsměvem "vakseři z Chlumce".

Přejeme vám hodně chovatelských úspěchů, pevné zdraví vašim zvířatům a radost z každého povedeného odchovu.

Za Vaksery z Chlumce, Jiří Herynek ml.