Kam jinam zavítat na jednu z největších výstav bantamek v Evropě vůbec, než k sousedům na západ? Tentokrát se konala klubová výstava v Dorn - Assenheimu, severně od Fankfurtu n. M.

Pomohl nám domorodec z vedlejší vesnice

Už před výstavou v Proseči jsme se dohodli, že se musíme zajet podívat na výstavu bantamek do Německa. S předstihem jsme kontaktovali jednoho z členů klubu a dali jsme o sobě vědět:-) Přihlásilo se pět zájemců a 9. listopadu v pět hodin ráno jsme vyrazili z Pardubic směr Frankfurt nad Mohanem. Vzhledem k délce trasy jsme objednali i nocleh v nedalekém Echzellu. Ve 13 hodin jsme byli na místě. Byl trošku problém s hledáním spolkové haly v malém městečku, kde se výstava konala. Pomohl nám však jeden z obyvatelů sousední vesnice, který s námi dojel až před halu. Tomu patří velké díky. Výstava byla oficiálně otevřena od 14 hodin, bylo nám však umožněno vstoupit dříve a alespoň se občerstvit.

Na prodej bylo celkem asi 120 bantamek

A jak se zadařilo s pořízením nového materiálu do našich chovů? Na burze byla k dispozici slušná zvířata. Proto jsme z burzy zakoupili po třech kmenech černých a krahujcových bantamek. Z vystavených zvířat jsme pořídili kmeny barvy žluté, žluté černé kolumbie, zlatě porcelánové. Z modrých byla k prodeji pouze výluková slepice, ovšem moc pěkná. Jela s námi tedy do ČR. Dále se nabízela možnost pořídit dva kmeny bíle černé a modré kolumbie, u modrých kolumbií však byla barva v letkách téměř černá. Šlo o zvířata holandského chovatele. Měli jsme zájem o jeden kmen, avšak v opačném složení kohoutů, což se chovateli nelíbilo. Odmítli jsme tedy jeho nabídku, za což se nám odvděčil později. Všechna zvířata jsme ponechali do druhého dne ve svých klecích, kde měla špičkové krmení značky Mifuma. I přes to, že jsme vnímali odlišné hodnocení zvířat, bylo spoustu takových, které bychom chtěli do svých chovů. Zvláštní bylo, že ani jedno ze 151 vystavených černých zvířat nebylo na prodej. Například žlutý ráz měl asi 20 prodejných zvířat, chyběla ovšem kvalita. Cena zvířat na burze se pohybovala od 20 euro, na výstavě kolem 25-45 euro. Pomalu jsem začal tušit, že bude vůbec problém vše odvézt domů. Plni zážitků a veselé nálady jsme se k večeru vydali k autu a čekalo nás milé překvapení. Pan chovatel z "Nederlandu" si na nás zavolal místního policajta (něco jako naše MP) a ten požadoval kontrolu kufru. Nebyl žádný problém ukázat prázdné krabice. Kontrola proběhla hladce, ale s trpkou příchutí našeho dojmu z celého dne. Ve spolkové hale pokračoval chovatelský večírek. Z důvodu jazykové bariéry jsme se rozhodli vydat do ubytování natěšeni na další den, kdy převezmeme nakoupená zvířata.

Stále jsme ti z východu

Druhý den ráno jsme vyrazili do spolkové haly na 9. h. Posnídali jsme na zdejší benzínové pumpě a již jsme se nemohli dočkat, až si vyzvedneme naše bantamky. Každému jsem předal tři bedýnky a jak můžete vidět na foto, měli jsme co dělat, abychom vše dostali do auta. Tři krabice se do kufru nevešly, a proto jely na klíně kluků stejně jako batohy. Aby toho nebylo málo, těsně před odjezdem dorazil jeden chovatel a otevřel kufr. V přepravce na pohled pěkné černé bantamky a také dvě další krabice. Dal pěknou cenu 15 euro za kus při odběru všech. Překvapení pro mnohé bylo v oněch dvou krabicích. Krásné dva kmeny modrých bantamek si domluvil jeden z kolegů přímo na místě. Mohli jsme tedy vyrazit na cestu domů. Abychom zaručili dostatek vzduchu, poctivě jsme větrali a každou hodinu byla zastávka. Příště jedeme dodávkou, shodli se všichni. Milé na této cestě bylo ale to, že jsme ji ujeli na tři nádrže LPG, což je oproti nákladům na běžné palivo dost znatelný rozdíl.

Tímto výletem jsme navázali na výstavu bantamek v Proseči jakožto další aktivitou pro práci s tímto plemenem. Též mezi námi panuje shoda, že je nezbytné podobné cesty na speciální výstavy podnikat a sledovat, jakým směrem se toto plemeno ubírá a také o tom začít diskutovat s odborníky v ČR. Též důležitým prvkem je samozřejmě získávání nové cizí krve a orientace i na výstavy v dalších okolních státech.

jhml